Tato kniha je příspěvkem k dnešní polemice o nedostatcích v zásobování, v kvalitě zboží, o stavu průmyslu, o hospodářské kriminalitě a podobně, v době komunismu. Tato diskuse se dnes často nese v duchu vzpomínek, které však, jak je známo, mohou být po letech deformované tím, že lidé zapomínají. Vliv má i fenomén vzpomínkového optimismu, který vede k tomu, že lidé mají sklon pamatovat si jen to dobré, a špatné vzpomínky jsou z paměti vytěsňovány. To je výhodné, protože to zbavuje člověka strachu a stresu a činí to jeho život příjemnějším. Avšak má to i nevýhodu, která spočívá v tom, že se člověk může po letech opět spálit o stejná kamna. Tato kniha se zaměřuje právě na to špatné. Na to, co bylo už mnohdy z paměti vytěsněno. Kniha naopak není výkladem hospodářských dějin normalizace, může být jen doplňkem těchto dějin. Není také výkladem obecných dějin normalizace. To, že se tato kniha zabývá temnými stránkami socialistického hospodářství, neznamená, že tyto stránky působily nutně trvale (například trvalé nedostatky v dodávce zboží). Stejně tak to neznamená, že se někdo nemohl mít dobře, a to i tehdy, pokud si nepřikrádal a nebyl zrovna nějakým funkcionářem.
Režim Adolfa Hitlera se nazýval nacionální socialismus, ve zkratce nacismus. Zatímco nacionalistická stránka Hitlerova režimu je poměrně dost známá a dobře popsaná, o socialistické stránce Hitlerova režimu už takové povědomí není. Z tohoto důvodu vznikla tato kniha. Snaží se přiblížit,jaké byly reálie Hitlerova socialismu, ale i Hitlerova rovnostářství a státu blahobytu. Přibližuje, jaké bylo vlastně postavení podnikatelů a zaměstnanců. Kdo hrál v nacionálně socialistickém hospodářství prim – zda stát anebo podnikatelé. Popisuje, jaké typy sociálních politik se režim snažil zavádět do praxe a jaké sociální politiky chtěl zavést po svém konečném vítězství, které nikdy nepřišlo. Čtenáři se také dozví, kdo platit účet za Hitlerovu válku. Jakými měnovými manipulacemi si režim pomáhal a pro koho byly určeny teze o rovnosti. I to, jak to bylo vlastně s oblibou Hitlera u dělníků. A mnohé další věci. Druhá část knihy se zabývá vyhnáním Čechů ze Sudet v letech 1938 až 1939. Toto vyhnání je poněkud mystickou a neurčitou událostí. Jedni lidé tvrdí, že Čechy nikdo moc nevyháněl. Většinou to tvrdí Němci, ale dnes leckdy i někteří Češi, a někteří to z nich myslí i upřímně. Jiní tvrdí, že k vyhnání došlo, a dodávají, že byly vyhnány statisíce lidí. To zase většinou tvrdí Češi. Jak to tedy ve skutečnosti bylo? Na to už odpovídá druhá část knihy.
Kniha Ne až tak divoký „divoký“ kapitalismus není ani pouhým výkladem historických událostí z konce 19. a počátku 20. století, ani výkladem ekonomické teorie. Je populárně-naučnou publikací, která popisuje onen „divoký“ kapitalismus s cílem nastínit jeho kladné stránky, které bývají často opomíjeny. V knize se dočtete, že mnoho statků, které jsou dnes zajišťovány státem, bylo v době „divokého“ kapitalismu poskytováno sektorem soukromým. Tento soubor článků přináší alternativní pohled na éru, která přinesla nevídaný hospodářský pokrok. Nejde o exaktní výklad historických událostí, ale o výběr několika aspektů této doby doplněný o autorovu interpretaci, kterou vypracoval na základě často obtížně dostupných zdrojů. Ne až tak divoký „divoký“ kapitalismus poskytne čtenáři historické údaje a mnoho podnětů k zamyšlení nad statky a službami, které jsou nyní zajišťovány veřejným sektorem, a nad tím, zda je současný způsob jejich financování skutečně ten nejlepší možný.
Tato publikace se zabývá obdobím tzv. divokého kapitalismu, a to obdobím 19. století a počátku 20. století. Tato epocha nemá většinou mezi lidmi dobrý zvuk i přes do té doby nevídaný hospodářský pokrok. Publikace má za úkol ukázat pomocí tří příspěvků na světlé stránky tzv. divokého kapitalismu. První příspěvek se věnuje historii a fungování Nemocensko-podporovacího spolku českých mistrů obuvníků a kopytářů v Brně v 90. letech 19. století. V druhém příspěvku je rozebrána historie a fungování Školského spolku v Brně-Židenicích na začátku 20. století. Třetí příspěvek se zabývá významem prestiže pro charitu a svépomoc v době divokého kapitalismu na příkladu brněnských novin. Nejde zde o dílo vědecké, ale spíše populárně naučné. Stejně tak nejde o dílo, které by daná témata beze zbytku vyčerpalo. Vedle seznámení s touto dnes zapomenutou historií je cílem publikace ukázat, že řada dnes veřejným sektorem poskytovaných statků a služeb byla dříve běžně poskytována soukromým sektorem na bázi dobrovolné činnosti. I když se historie nikdy neopakuje, tak její poznání může být užitečné. A to zvláště v době, kdy rozsáhlé chronické dluhy veřejných rozpočtů ohrožují financování těchto statků a služeb. Tyto okolnosti mohou nutit některé z nás k hledání různých alternativních řešení, které může v historické perspektivě nabídnout třeba i tato publikace. Publikace je z větší části založena na zkoumání archivních materiálů z „Archívu města Brna“ a z „Moravské zemské knihovny“. Jde tedy především o relativně odbornou práci z oboru historie.
Tato publikace se zabývá obdobím tzv. divokého kapitalismu, a to obdobím 19. století a 1. poloviny 20. století. Tato epocha nemá většinou mezi lidmi dobrý zvuk i přes do té doby nevídaný hospodářský pokrok. Publikace má za úkol ukázat pomocí čtyř příspěvků na světlé stránky tzv. divokého kapitalismu. První příspěvek se věnuje podnikatelům období divokého kapitalismu a jejich poměrně rozsáhlé charitativní a obecně prospěšné činnosti. V druhém příspěvku jsou rozebrány stanovy svépomocného Podpůrného a hudebního spolku zřízenců Č. S. D. ve Velkém Brně. Třetí příspěvek se zabývá svépomocnými aktivitami Svépomocného spolku "Dobročin" v Brně Židenicích. Je zde mimo jiné diskutováno o rozlišování mezi zasloužilými a nezasloužilými potřebnými a o finanční stabilitě těchto aktivit. Konečně ve čtvrtém příspěvku porovnáváme bydlení vesnických nižších vrstev s bydlením nižších vrstev v rozvíjejících se městech (dělníci, horníci atd.) a zabýváme se tím, zda v tomto ohledu došlo k nějaké pauperizaci. Vedle seznámení s touto dnes zapomenutou historií je cílem publikace ukázat, že řada dnes veřejným sektorem poskytovaných statků a služeb byla dříve běžně poskytována soukromým sektorem na bázi dobrovolné činnosti. I když se historie nikdy neopakuje, tak její poznání může být užitečné. A to zvláště v době, kdy rozsáhlé chronické dluhy veřejných rozpočtů ohrožují financování těchto statků a služeb. Tyto okolnosti mohou nutit některé z nás k hledání různých alternativních řešení, které může v historické perspektivě nabídnout třeba i tato publikace. Jde o relativně odbornou práci z oboru historie založenou i na studiu původních materiálů.
Setkáváme se již potřetí. Je to tedy již určitá tradice. Tato publikace se zabývá obdobím tzv. divokého kapitalismu, a to obdobím 19. století a počátku 20. století. Tato epocha nemá většinou mezi lidmi dobrý zvuk i přes (do té doby) nevídaný hospodářský pokrok. Tato publikace má za úkol ukázat pomocí tří příspěvků na světlé stránky tzv. divokého kapitalismu. První příspěvek se detailně věnuje podporující pokladně pro nemocné dřevodělníky a jejich pomocníky v Brně. Je zřejmé, že stanovy této pokladny plně neodráží její fungování a tedy samy o sobě nepodávají celý obraz o její činnosti a funkci. Tato pokladna pracovala nepřekvapivě s konceptem zasloužilých a nezasloužilých chudých a pomoci se od ní mohli dočkat samozřejmě jen tzv. zasloužilí chudí. V pramenech se nevyskytovaly žádné známky národnostních sporů, neřešily se zde vůbec žádné politické otázky a ani žádná vládní nařízení, předpisy či zákony. Druhý příspěvek se zabývá podrobně přehledem charity a svépomoci ve středně velkém moravském městě a jeho okolí, na příkladu města Kroměříže v době na sklonku 19. století. A to na základě vlastivědné literatury a zdejších novin. Třetí příspěvek je pokusem o přehledovou stať založenou na vlastivědné literatuře, který má za cíl alespoň částečně přiblížit rozmanitost sociální péče včetně přístupu ke vzdělání v době tzv. divokého kapitalismu (tj. 19. století) na Moravě a v Rakouském Slezsku na příkladu tří zdejších měst.
V této knize se podíváme na islám a na to jaké jsou jeho dopady na svobodu člověka a na společnost. Zároveň porovnáme tyto dopady s naší současnou společností a přidáme místy i porovnání s ideální klasickou liberální společností. Základem tohoto pokusu o analýzu jsou spíše knihy akademického rázu. Tj. knihy z pera orientalistů, religionistů, historiků apod. Dostanou zde prostor zahraniční i čeští odborníci zabývající se společností islámu anebo i autoři s dlouhodobou životní zkušeností z islámských zemí. Kniha není souborem, jak se dnes říká hejtů. Nesnaží se ani příliš hodnotit, ale závěr by si měl udělat pokud možno každý čtenář sám. Vedle teorie stran fungování společnosti islámu se kniha zaměřuje i na konkrétní praxi života v islámských zemích a na život náboženských menšin.
V této předkládané útlé knížce se můžete seznámit se známým esejem Svoboda a vlastnictví, v kterém von Mises ukazuje, že soukromé vlastnictví je nezbytným předpokladem pro osobní svobodu. Dále pak s esejem Střet skupinových zájmů, kde von Mises podrobil kritice filosofií nesmiřitelnéhokonfliktu mezi zájmovými skupinami, a který ukazuje, že může být oprávněně považován za jednoho ze zakladatelů teorie veřejné volby. Knihu ještě doplňují méně známé eseje Mýtus selhání kapitalismu a Karl Menger a Rakouská ekonomická škola. Konečně je zde von Misesova bibliografie v češtině.
Published:2017
ISBN:978-80-270-1551-1
Author's genres genres of all author's books
Publication tags from author's books
We use cookies on this website to personalize ads and analyze traffic.