Odborná studie k tématu feminismu v českých médiích. Autorka publikace zpracovává problematiku feminismu a jeho podoby na české mediální scéně, přesněji v organizační, obsahové a historické oblasti působení českých tiskových médií. Odborný výklad doprovázejí statistická data, grafy a tabulky. Do knihy jsou zařazeny tři přílohy: Chronologický přehled zpravodajství ČTK o ženské otázce a feminismu, článek Josefa Škvoreckého a slovník pojmů. Nechybí jmenný a věcný rejstřík.
Česká publicistika mezi dvěma světovými válkami procházela obdobím nebývalého rozkvětu. Kniha se zaměřuje na významné publicistické žánry tohoto období (např. komentář, úvodník, fejeton, sloupek, reportáž, recenze) a sleduje i literární časopisy té doby. Představuje celou řadu výrazných kulturních osobností (např. bratry Čapkovy, E. Basse, K. Poláčka, F. Peroutku či B. Fučíka), které formovaly kulturní a mnohdy i politické dění za první republiky. Text je doplněn bohatým obrazovým materiálem, přibližujícím nejen tyto osobnosti, ale i titulní strany nejfrekventovanějších novin a časopisů.
Kolektivní monografie Co je bulvár, co je bulvarizace navazuje na publikace již Nakladatelstvím Karolinum vydané, jako byly texty O fejetonu, s fejetonem nebo O reportáži, o reportérech, Pokusy a dobrodružství – poznámky k eseji, Rozhovory o interview, O komentáři, o komentátorech, Žurnalistika vinformační společnosti a podobně. Vždy se jedná o obecný úvod a poté jsou zařazeny relevantní příspěvky odborníků a publicistů, kteří téma rozvíjejí a také popisují, jak využívají materiály ve své činnosti. Monografie o bulváru je více zaměřena na obtížné definování tohoto fenoménu, na jeho historii i současnost. Několik autorů a autorek popisuje svoji zkušenost s bulvárem a bulvárními médii. Bulvarizace je slovo, které se v poslední době objevuje poměrně často. Jedním z cílů této publikace je přinést čtenářům orientaci v tématu a také jim umožnit o fenoménu nezaujatě přemýšlet, protože jak vyplývá z některých příspěvků, takzvaná bulvární žurnalistika nemá jen záporné stránky. Z obsahu: Televizní odchod Otakara Vávry mezi veřejnou službou a bulvárem - Studie srovnávající televizní zpravodajství ČT a TV NOVA na příkladu dne, kdy zemřel Otakar Vávra.
Encyklopedii praktické žurnalistiky sestavil pod vedením Barbory Osvaldové a Jana Halady početný kolektiv zkušených pedagogů, kteří působí na katedře žurnalistiky Institutu komunikačních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Kniha obsahuje především abecedněřazený slovník, který přináší stručný a srozumitelný výklad 450 hesel, téměř 300 přímých odkazů a přes 150 ilustrací. Tematicky encyklopedie zahrnuje nejen vysvětlení důležitých pojmů z oblasti tištěných médií (včetně pojmů z oblasti fotografie, tisku a grafické úpravy), ale i rozhlasu a televize, moderních masových médií (včetně těch, které dosud nemají ani vžité české názvy jako briefing, newsroom, pre-press apod.) a rovněž moderních informačních technologií, které se žurnalistiky bytostně dotýkají (CD-ROM, DVD, internet, www apod.). Vlastní slovník doplňují praktické přílohy. Obsahují jak úplný text Listiny základních práv a svobod a Etického kodexu novináře, tak užitečný mediální adresář (organizace, periodika, rozhlasové a televizní staice, tiskové agentury), dále přehled korektorských značek a portrétní minigalérii osobností klasiků naší žurnalistiky a tisku. Knížka, první svého druhu na našem knižním trhu, má všechny předpoklady, aby se stala užitečnou příručkou nejen pro všechny, kteří pracují v oblasti masových médií či pomýšlejí na studium žurnalistiky, ale aby oslovila i nejširší zainteresovanou veřejnost.
Soubor fejetonů jedenácti autorů, které s velkým čtenářským úspěchem vycházely v Nedělních Lidových novinách. Vy máte nyní možnost přečíst si ty nejzdařilejší z nich. Jejich autoři se snažili zachytit věci a jevy, které patřily do našeho každodenního života a najednou z něho zmizely: jako třeba kavalíři a lampáři, výjezdní doložky a mávátka, ideály a tuzexy, kalamáře, telemarky, valchy a nostalgie po šusťáku. Ke každému fejetonu připojil kreslený vtip Miroslav Barták. Tato kniha může nejen připomenout čtenářům, co všechno už jim odnesl čas, ale také posloužit novinářům k rozšíření tradiční slovní zásoby, případně naznačit, jak psát fejeton - v české novinářské tradici tak osvědčený, i když obtížný žánr. Autoři: A. Brousek, M. Boehm, R. Grégr, J. Jirák, L. Koubská, A. Plavcová, I. Reifová, J. Šmídová, P. Šrut, B. Osvaldová, P. Trkal
Kniha mapuje prostředí české mediální scény s myšlenkou, že sebeodbornější teorie bez uvedení konkrétních příkladů a zážitků z tvorby adeptům žurnalistiky nebo mediálních studií nemůže poskytnout dostatečný vhled do problému. Tento text je zaměřen na žánr komentáře. Po předmluvě a stručném obecném úvodu obsahuje příspěvky různých osobností, ať už teoretiků sdělování, nebo novinářů, kteří mají s psaním komentáře zkušenost. Čtenář si tak může udělat přehled o tom, jak komentář vzniká a jaká jsou úskalí jeho tvorby. Pro komentátora je důležitá příprava, znalost tématu, nápaditá kompozice a také jiný pohled na věci, které bývají známé, ale právě komentátor je dokáže vidět nečekaně a zajímavě. Také jazyk komentáře nemá být nudný, důležitý je titulek i první odstavec. Autoři upozorňují na to, že první odstavec často předělávají, hledají nejvhodnější slova, která by měla posluchače nebo čtenáře upoutat. V řadě příspěvků kladou autoři důraz na vlastní pozorování, zážitek, práci tzv. v terénu. Boří tak mýtus, že komentář lze napsat od stolu, aniž by novinář mluvil s lidmi nebo byl osobně přítomen různým jednáním, jako to dělá zpravodaj. Zpravodaj by ale události měl popisovat, kdežto komentátor hledá souvislosti.
Třetí, aktualizované a podstatně rozšířené vydání úspěšného titulu Praktická encyklopedie žurnalistiky bylo obohaceno jak o další hesla z dosud zařazených oborů (tisk, elektronická média, informační technologie atd.), tak o celý nový obor, který se týká marketingu, jeho strategie i každodenní praxe v médiích. Autorský kolektiv pracovníků Fakulty sociálních věd UK tak připravil užitečnou příručku nejen pro studenty těchto oborů, ale i pro pracovníky všech médií a zájemce o stále se rozvíjející a měnící se mediální a marketingovou sféru.
Třetí, aktualizované a podstatně rozšířené vydání úspěšného titulu Praktická encyklopedie žurnalistiky bylo obohaceno jak o další hesla z dosud zařazených oborů (tisk, elektronická média, informační technologie atd.), tak o celý nový obor, který se týká marketingu, jeho strategie i každodenní praxe v médiích. Autorský kolektiv pracovníků Fakulty sociálních věd UK tak připravil užitečnou příručku nejen pro studenty těchto oborů, ale i pro pracovníky všech médií a zájemce o stále se rozvíjející a měnící se mediální a marketingovou sféru.
Slovník žurnalistiky je výsledkem práce sedmnácti autorů, kteří působí na katedrách Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Čtenář v něm najde pojmy z oblasti tisku, rozhlasu a televize, obohacené o zajímavé příklady z praxe, citáty, aletaké obrazový doprovod, který dává textu další rozměr. Slovník obsahuje rovněž podrobnější hesla z kulturní žurnalistiky a publicistiky, je tu sledován i vývoj některých pojmů, hesla související s digitalizací a internetizací médií, ale také z široké vydavatelské sféry, postihující například časopiseckou a nakladatelskou problematiku. U mnoha hesel je věcná, slovníková část doplněna o část popularizační, která nabízí pohled do historie pojmu nebo rozvíjí či jinak doplňuje vesměs strohé encyklopedické podání.
Knížka Vytrženo z kontextu současné vedoucí katedry žurnalistiky Fakulty sociálních věd UK Barbory Osvaldové přináší blogy, které autorka publikovala na lidovky.cz. V první části si všímá změn v médiích po roce 1989, druhá část je věnována bulvarizaci českých médií a třetí, která má stejný název jako celá knížka, zahrnuje informace o etice a problémech profese, včetně její internetové podoby. Na závěr autorka dodává Deset přání médiím. Knížka může pomoci jak adeptům žurnalistiky, tak současným novinářům. Vychází z toho, že – na rozdíl od medicíny nebo práva – novináři se nemusejí registrovat v profesní komoře. A stejně jako fotbalu nebo výchově dětí rozumí každý, zdá se, že každý rozumí i médiím. Otázka je, zda tohle, bez zvláštní průpravy, stačí na celý život.
V listopadu 1998 se na Fakultě sociálních věd konal z iniciativy katedry žurnalistky seminář Žena-Muž? Žena+Muž! Na základě tohoto semináře vznikl sborník, kde jsou publikovány tři nejzajímavější práce, které na téma vztahu muže a ženy a problematiky gender a feminismu vznikly na katedře žurnalistiky IKSŽ FSV UK Praha. Tereza Boehmová - Obraz ženy v českém tisku a jeho proměny pod vlivem feministických teorií Adéla Knapová - Feminismus v zrcadle českých médií Markéta Živná - Ideální muž podle měřítek první republiky
"Kdybychom dnes sestavovali žebříček nejčastěji užívaných slov za posledních deset let, spolehlivě bychom termín "internet" nalezli v první desítce. A pokud bychom uvažovali o proměnách medií od 90. let minulého století, internet a vzestup digitální žurnalistiky bude na prvním místě." (zrecenzního posudku A. Halady). Soubor obsahuje 13 textů různých autorů, které se kvalitativní proměnou produkce i vnímání žurnalistiky zabývají z teoretického i ryze praktického hlediska. Práce přináší praktický přehled o základních tématech nových médií pro studenty žurnalistiky, praktikující novináře i námět k úvahám o budoucím společenském vývoji, jenž dnešní média dokumentují i spoluvytvářejí.
Published:2009
ISBN:978-80-246-1684-1
Author's genres genres of all author's books
Publication tags from author's books
We use cookies on this website to personalize ads and analyze traffic.