První část vzpomínek generála Oldřicha Kvapila, přímého účastníka bojů našich jednotek na frontách II.světové války v Polsku, Sovětském svazu i v Československu.
Autobiografické vzpomínky jednoho z důstojníků Svobodovy armády se vracejí do let autorova dětství, popisují jeho vojenskou dráhu, odchod do Polska po okupaci Československa a zejména působení v řadách příslušníků čs. samostatného praporu v SSSR. Kniha patří do oblasti literatury faktu a memoárové literatury. O. Kvapil jako absolvent poddůstojnické školy opustil po rozpuštění čs. armády republiku a odešel do Polska, kde se formovala čs. vojenská jednotka. Po přepadení Polska působila tato jednotka jako český a slovenský legion v rámci polské armády. Po porážce Polska byla převedena na území SSSR, kde se ve výcvikovém táboře v Buzuluku připravovala na aktivní účast v bojích na východní frontě. Autor popisuje začátky bojového nasazení českých vojáků v bitvě u Sokolova, v osvobozeneckých bojích o Kyjev a Bílou Cerekev. Vzpomínky končí jarem r. 1944, kdy sovětská vojska spolu s čs. sborem postupují přes Ukrajinu na západ.
Tato kniha o vojácích 1. čs. Armádního sboru v SSSR nechce romantizovat válku ani vojáka. Chce však objevovat hrdinství, které je v lidech, a tím tedy lidi.
Druhé pokračování vzpomínek generála Oldřicha Kvapila, přímého účastníka bojů našich jednotek na frontách II.světové války v Polsku, Sovětském svazu i v Československu. V knize je řada dobových fotografií z II.sv.války.