Václava Jandečková
1974
česká
not rated
My rating
Populárně-naučný komiks přibližuje téma komunistických zločinů typu akce „Kámen“. Původcem těchto stále ještě málo známých a kdysi přísně utajovaných akcí byla Státní bezpečnost, která tyto nezákonnosti páchala v Československu už krátce po únorovém převratu. Badatelka Václava Jandečková se snaží šířit povědomí o těchto nepromlčených zločinech v nejrůznějších formách, tentokrát v komiksu. Akce spočívaly v organizování pastí pro předem vytipované oběti vyprovokované k útěku z Československa. Vše bylo vymyšleno tak, aby Stb mohla vyslýchat vyhlédnuté osoby na falešných německých celnicích v domnělých úřadovnách americké vojenské kontrarozvědky.
Published:
2022
ISBN:
978-80-257-3946-4
Akce "Kámen". Oběti a strůjci nejutajovanějších zločinů StB 1948 - 1951. Kniha Falešné hranice. Příběhy akce „Kámen“ 1948–1951 odkrývá doposud téměř neznámou nezákonnou činnost Státní bezpečností na přelomu 40. a 50. let 20. století. Autorka na deseti osobitých příkladech vypráví příběh účastníků i zákulisí zákeřných zločinů, které spočívaly v organizování pastí pro předem vytipované oběti, vyprovokované k útěku z Československa. Státní bezpečnost vymyslela akci „Kámen“, aby mohla vyslýchat vyhlédnuté osoby na falešných německých celnicích v domnělých úřadovnách americké vojenské kontrarozvědky. S usvědčujícími materiály pak byly osoby, které se domnívaly, že skutečně překročily československou státní hranici, za nedovolený „přechod hranic“ zatčeny. Nešlo o náhody, nýbrž o systémové opatření bezpečnostního aparátu, který skrytě porušoval vlastní zákony. Kvůli upevnění totalitní moci a podchycení nejrůznějších forem nesouhlasu s nově nastolenými poměry neváhali příslušníci Státní bezpečnosti používat kriminálních metod. Záměrem autorky je přiblížit rafinovanost, která se v chápání státně bezpečnostní práce stávala samozřejmostí. Navzdory faktu, že se jednalo o nejutajovanější represivní akce komunistického režimu, odhaluje nové oběti i pachatele, nastiňuje vývoj akce „Kámen“ v čase i prostoru, dokládá škálu důvodů pro její využití. Bohatá obrazová příloha je dokladem široké pramenné základny úřední i soukromé povahy. Dosud nepublikované archivní materiály konfrontuje s pozdějšími výpověďmi svědků, čímž bylo možné představit uvažování a postupy tajné policie z období bouřlivého a nepřehledného vývoje po únoru 1948 ve zcela novém světle.
Published:
2018
ISBN:
978-80-257-2408-8
Svědectví hlavního aktéra akce „Falešné hranice“ u Všerub na Domažlicku . Studie je příspěvkem k odhalení a zdokumentování jednoho z nejpromyšlenějších komunistických zločinů ze začátku studené války, tzv. akce KÁMEN. Přísně tajná a kamuflovaná past organizovaná bezpečnostním aparátem v okolí hraničního přechodu Všeruby na Domažlicku si kladla za cíl odstranit vybrané osobnosti z veřejného života a „izolovat“ je od „světa“. Kniha se zaměřuje na oběti, pachatele, a zejména pak na osoby, které hrály důležitou roli na obou stranách tragického dramatu, z něhož vyplývají i problémy protikomunistického odboje. Velkým přínosem pro objasnění případu falešných hranic jsou autorkou nedávno objevené a dosud nezveřejněné paměti klíčového svědka Stanislava Lišky. Autentičnost a závažnost důkazů o zločinném spolčení a jeho pozadí podtrhují odborní recenzenti knihy, historici Igor Lukeš a Václav Veber. Autorka, která napsala také řadu odborných článků, předkládá reálný pohled na jeden z důsledků komunistického převratu v Československu – zločinné praktiky československé komunistické tajné policie inspirované sovětským vzorem. Kniha je rovněž morální výzvou příslušným českým úřadům, aby proti dosud žijícím viníkům zakročily podle práva.
Published:
2013
ISBN:
978-80-87316-35-1
Pátrání po okolnostech smrti Jana Masaryka připomíná křižovatku slepých uliček. Ať už kriminalisté, historici a publicisté sledovali domněnku ministrovy sebevraždy, anebo se vydali po stopách a motivech vražedného činu, jednu ani druhou verzi se dosud nepodařilo prokázat. A i když se poslední oficiální vyšetřování případu přiklonilo k druhé možnosti, identita údajných pachatelů je zahalena v šeru podezření bez jasných důkazů. Událost z března 1948, vnímaná jako symbolická tečka za československou demokracií, tak zůstává jednou z největších záhad našich moderních dějin a nepřestává vzrušovat současníky. Je vůbec ještě možné přijít v této kauze s něčím novým, pokud nevydají své tajemství ruské archivy? Václava Jandečková se o to ve své nejnovější práci pokouší. Na základě konfrontace a kritické analýzy množství nepublikovaných a kupodivu téměř nevyužitých archiválií přináší překvapivě nový pohled na celý případ a odkrývá neznámá fakta, jež zasluhují pozornost. Proč a za jakých okolností odborový rada a bývalý přednosta šifrového oddělení exilového ministerstva zahraničí v Londýně Jan Bydžovský učinil ve vazbě počátkem padesátých let šokující „doznání“ ke spoluúčasti na Masarykově vraždě? Mělo snad být tělo uspaného Jana Masaryka vyhozeno z okna Černínského paláce právě „takovým způsobem, aby se nedalo zjistit, zda to byla vražda, nebo sebevražda“? V čem zpochybnilo následné tajné přešetřování Masarykovy smrti oficiální verzi událostí a jak souviselo s Bydžovského „doznáním“? A co aktéři tehdejších událostí vypovídali na Generální prokuratuře za pražského jara? Poctivému hledání odpovědí na tyto i další otázky a zkoumání dosud opomíjených souvislostí se autorka věnuje na stránkách této knihy. Václava Jandečková přichází s dosud seriózně neuvažovanou hypotézou, že zpravodajské kanály britské tajné služby směřující do Černínského paláce mohly být infiltrovány komunistickými agenty, kteří vydali fingovaný příkaz k odstranění populárního politika. Její potvrzení, či naopak vyvrácení je výzvou pro další bádání. Autorka však každopádně ukazuje, že z kaleidoskopu faktů, které jsou k dispozici, lze složit zatím nezahlédnutý, zdánlivě snad fantaskní, avšak logický obraz nevyjasněné tragédie. Významnou součást knihy představuje bohatá obrazová příloha včetně reprodukcí dokumentů a fotografií z rodinného archivu Jana Bydžovského.
Published:
2015
ISBN:
978-80-87316-60-3
Svědectví o smrti Jana Masaryka: Nová odhalení odkrývají pochybná „fakta“ a odsouvají staré „pravdy“
Na podzim 2019 bylo z iniciativy Václavy Jandečkové zahájeno páté oficiální vyšetřování smrti Jana Masaryka. Autorka ve své nové knize líčí několikaletou svízelnou cestu za tímto cílem a do jejího středu staví unikátní svědectví kriminalisty Vilibalda Hofmanna. Hofmann coby zkušený detektiv a zpravodajský důstojník byl v osudné ráno 10. března 1948 v roli vyšetřovatele jako jeden z prvních přítomen v pražském Černínském paláci, na jehož nádvoří bylo nalezeno mrtvé tělo oblíbeného ministra zahraničí. Své svědectví pořídil soukromě na magnetofonový pásek o dvacet let později, poté co v rámci obnoveného vyšetřování Masarykovy smrti poskytl výpověď na Generální prokuratuře, při níž byl konfrontován se zřejmě zmanipulovanými úředními dokumenty. Autorka nahrávku pro veřejnost objevila v rodině Hofmannova přítele Jindřicha Grulicha, která ji dlouhá léta uchovávala a po pádu komunistického režimu se marně snažila upozornit na ni oficiální místa. Rozborem tohoto klíčového svědectví a jeho porovnáním s řadou úředních dokumentů i dalších osobních vzpomínek autorka odkrývá množství nesrovnalostí, rozporů i záměrných zkreslení a pokouší se z této složité mozaiky rekonstruovat přesvědčivou verzi událostí kolem Masarykovy smrti.
Published:
2021
ISBN:
978-80-200-3183-9
Kniha Václavy Jandečkové se vrací do měsíců a let po únoru 1948, aby představila osudy několika z těch mužů a žen, kteří se pustili do nerovného zápasu s komunistickou diktaturou. Hlavní postavou knihy je Ota Tulačka, autorčin dědeček a vůdčí osobnost odbojové skupiny „Cyril“, která dokázala převést přes západní hranici desítky pronásledovaných či ohrožených osob, mezi nimi řadu politických, vojenských i podnikatelských prominentů. Na organizaci jejich útěků do svobodného světa skupina spolupracovala s majorem Josefem Hýblerem, bývalým pilotem RAF, zaměstnanci amerického velvyslanectví Walterem Birgem a Reinholdem Pickem a dalšími odvážnými lidmi, jejichž příběhy se protínají na stránkách knihy. Díky důslednému dodržování konspiračních zásad byla spolupráce Oty Tulačky s Josefem Hýblerem Státní bezpečností odhalena až po dlouhých devíti letech od jejich zatčení. Autorka čtivě líčí zapojení obou odbojářů do příprav jednoho z nejvážnějších pokusů o vojenský převrat za totalitní éry známého pod názvem akce „Praha – Žatec“, přičemž pozornost věnuje jak přípravám, tak snahám o zpochybnění jejich autenticity. Odbojová činnost Oty Tulačky vyvrcholila napojením na špionážní síť majora Jaromíra Nechanského a Veleslava Wahla, která byla využívána americkými zvláštními službami a dodnes vyvolává mnoho otazníků. Podobně jako ve své minulé knize „Kámen“ autorka také odkrývá stěží uvěřitelný paradox tehdejší doby, kdy stejní příslušníci Sboru národní bezpečnosti, kteří pomáhali při přechodech na Západ, byli v rámci zločinných praktik komunistické tajné policie nuceni vodit lidi na útěku do pasti na „falešné hranici“. Kniha přitažlivě a konkrétně, s využitím bohaté archivní dokumentace odpovídá na současné otázky po existenci a formách působení třetího odboje v období nejsilnějších komunistických represí. Autorka své líčení dramatických příběhů z počátku studené války chápe zároveň jako aktuální apel k ostražitosti, abychom svoji svobodu dokázali ubránit i do budoucna. K tomu je však zapotřebí také poznat a pochopit sami sebe – to je cesta, kterou autorka nabízí pohledem zpět do zrcadla naší minulosti.
Published:
2014
ISBN:
978-80-87316-46-7