Verše z let 1886–1889. Sbírka přináší sonety a jiné texty věnované přírodě rodné země a jejímu zemědělství, vzpomínkám na sny dětství, biblickým motivům a připomínkám českých básníků. Zakončena je Fragmentem pekelné melodie o střetu básníka se satyrem či ďáblem.
Listy odvahy a důvěry. Ve verších jsou představovány vzpomínky na právě skončenou válku, obrazy půvabných mořských krajin a zásluhy velikánů, jako je Alois Jirásek. Národ, přirovnávaný k jablku, které zrálo celá staletí, přísahá věrnost, bratrství a svobodu. Druhé, pozměněnévydání.
Povídky a písničky s podtitulem Děti. Básnickou formou podává pohádky, legendy a pověsti se známými i neznámými hrdiny, o přírodě i zvířátkách a také několik básní o české historii.
Opičák Fuk je chycený v Africe, odvezen do Evropy – do Čech, kde jej koupí pan Kropáček. Po mnoha dobrodružství a někdy i lumpárnách se stane hrdinou, když vyplaší zloděje a dokonce zachrání malé dítě z hořícího domu. Přitom se mu stále stýská po rodné Africe… Vrátí se někdy domů?
Častým námětem poezie Františka S. Procházky je venkovský svět s postavou oráče, motivuje ho blízkost přírody, roční období a vztah dětí ke zvířatům. Nechá se inspirovat lidovou slovesností, využívá různá pořekadla a říkadla.
Epická báseň o osmi zpěvech a doslovu. Básník sáhl po tématu ze zápasu pohanského slovanství s germánským křesťanstvím a báseň uzavřel výpadem proti kultu svatojanskému.
Soubor epigramů a krátkých básniček o Karlových Varech, které vznikly při básníkově návštěvě Varů. Autor si všímá historie lázní, německého vlivu a poněmčování města, památek i hostů, s kterými se setkal.
Sbírka lyrických textů a kratších básní věnovaných významným osobnostem národa (Arbes, Vrchlický, Heyduk, Leger) či ironizujících dobový kulturní a politický život. Sestává z částí: I. Epištoly lidem a ideám, II. Epigramy a nápisy, III. Ironické obrázky.
Dramatická báseň o předzpěvu, 3 oddílech a závěru. Pojednává o popravě Mistra Jana, jeho odmítnutí odvolat a zachránit si život, o věrnosti Pravdě a Světlu – a o počátku krví psané husitské epopeje.
Sbírka bodrých písniček na lidové náměty – k oslavě piva a nezávazného milování i věrné lásky, připomenutí lidské smrtelnosti či proměn ročních období.
Písničky a verše z let 1918–1923, které se satirickým způsobem vyjadřují k dobovým politickým změnám a událostem, především vzniku nové republiky, legionářům a odkazům na slavnou českou minulost.
Třicet písňových textů autora, které v tomto složení vyšlo v 1. vydání. Vypodobňují především venkovský život, počasí, polní práce, sekání, žnutí, mlácení, ale také milostné motivy, lásky a hry.
Sbírka lyriky zpracovávajícím vlastenecké motivy – českou krajinu a obyvatelstvo, české menšiny v zahraničí, slavné básníky minulosti, balady a pověsti. Sestává z částí: 1. Na struně G, 2. C–Dur, 3. Trávnice
Opičák Fuk je chycený v Africe, odvezen do Evropy – do Čech, kde jej koupí pan Kropáček. Po mnoha dobrodružství a někdy i lumpárnách se stane hrdinou, když vyplaší zloděje a dokonce zachrání malé dítě z hořícího domu. Přitom se mu stále stýská po rodné Africe… Vrátí se někdy domů?
Verše z let 1883–1886. Sbírka lyrické poezie zpracovávající milostná a přírodní témata – krásu lesů, českých mlýnů, studánek, květů a lásky. Sestává z částí: Věřím (fantasie za proslov), I. Květen, II. Obrázky z alba, III. Světélka.
Sbírka epigramů přináší humornou kritiku lidských nešvarů, politiky, zlodějství a tlachalství; část epigramů byla využita také při přípravě sbírky Vosy. Podle žertovného tvrzení na konci knihy vyšlo 7435 výtisků vesměs na papíře, 17 arabsky číslovaných na elzeviru Peau de vierge a 1 římsky číslovaný na egyptském pergamenu Jusuf Az-Ham-Ba v Alexandrii.
Světlé památce Dra Miroslava Tyrše, budovatele Sokolstva. Verše oslavují Tyršovy snahy při prosazování řeckých ideálů ve spojení duch a těla, osvobození české duše a naplnění volání vlasti. Jiné básně se obracejí k prezidentu-osvoboditeli, sokolkám nebo českým umělcům. Sestává zčástí: I. Předvečer slavnosti; II. Slavnost vítězství.
Verše z let 1885 až 1910. Sbírka obsahující přírodní lyriku věnovanou babímu létu, jarní náladě či Hanácké dědině; pokračuje milostnou a přemítavou lyrikou a zakončena je souborem žertovných veršovaných pohádek a humoresek.
Ironické obrázky. Parodické i vážně míněné verše zachycují dobové společenské a politické nálady, život a estetiku. Sestává z částí: Děvčátka, Kaštany, Štíři (Ze zpěvníčku Vendelína Kocourka).