Slavný autor celý svůj život hledal nové zkušenosti, místa a kultury aby hlouběji poznal realitu a sám sebe obohatil. Jeho zvědavost a humor oživují vyprávění, stejně brilantní jako u jeho románů, o pochodech malajskou džunglí, výstupu na Kilimandžáro či mayské pyramidy a další exotická místa. Nicméně autorovi nejde jen o popisy, ale vždy hledá hlubší univerzální pravdu, pouze v jiných podmínkách.
Snad nejvíce vzrušujícím rysem Crichtonových knih byla vždy autorova schopnost najít hypotetické originální využití moderních technologií a současně vidět problémy, které by mohly v popsaných souvislostech vzniknout, vytvořit příběh a podat jej věrohodně a napínavým stylem. V případěmuže, který je na konci nejen svého osudu ale stane se doslova periférií počítače, se dostal do ohniska autorova zájmu problém ovlivňování lidské psychiky výpočetní technikou, jenž je dnes možná aktuálnější než v době napsání knihy a i přes obrovský vývoj, kterým mezi tím počítače prošly, neztratily autorovy vize nic ze své reálnosti. V Člověku na konci Crichton nezapře ani svou inklinaci k lékařství ani k detektivnímu žánru. Drama se odvíjí ve stále se zrychlujícím tempu stejně jako pacientova nemoc ovlivňovaná počítačovým čipem. Jaký bude výsledek experimentálního léčení?
Kniha Michaela Crichtona, známého již romány Kmen Andromeda a Člověk na konci se zabývá rozborem „největšího zločinu minulého století", tzv. „velké vlakové loupeže". Jde o loupež z roku 1855, kdy se za Krymské války odesílal žold pro britské vojáky v speciálních ocelových trezorech po železnici z Londýna do Paříže. Jednoho dne otevře francouzský pověřenec v Ostende trezory a najde místo zlata olovo... Autor prostudoval staré archivy a noviny a rekonstruoval celý případ. Používá jej však spíše jako doličný materiál a na jeho základě provádí brilantní analýzu tehdejších sociálních pomérů, třídních rozporů a to víc zakrývající pokrytecké vládnoucí morálky. Všechna prostudovaná fakta zpracoval autor do hutné zkratky a organicky začlenil do napínavého děje. Názorně dokládá, jak v mocném impériu, jehož základy se zdají neotřesitelné, objevují se první známky rozkladu, af jde o neschopné vedení Krymské války či o bezpříkladně surové potlačení domorodé vzpoury v Indii. Navíc se podařilo autorovi zvýraznit atmosféru doby i jazykovými prostředky, kde řadí vedle sebe výstižné citáty z viktoriánského tisku, konverzaci „lepších" kruhů a hantýrku zločineckého podsvětí. Hned od počátku literární dráhy naznačil Michael Críchton, povoláním lékař, že nepíše knihy „jen pro zábavu". Ani Čtyři klíče takovým románem nejsou. Mají ctižádost sdělit mnohem víc a poutavým zábavným čtením jsou ovšem také.
Píše se rok 1876 a vysokoškolák William musí strávit léto na západě Ameriky, a proto se přidá k paleontologovi Othnielu Marshovi. Paranoidní Marsh pojme podezření, že je William špeh a pracuje pro jeho dávného rivala v oboru, Edwina Copea, a tak nechá mladého studenta napospas městečku plnému zločinců. William nakonec skutečně spojí síly s Copem a společně učiní historický objev. S cenným pokladem v rukou Williamovi hrozí smrtelné nebezpečí a „válka o kosti“ může začít. – Román slavného spisovatele a scenáristy Michaela Crichtona (Jurský park, Kmen Andromeda, Pohotovost a další) z roku 1974 byl nalezen posmrtně a anglicky vyšel až v roce 2017. Inspiruje se skutečnými událostmi, které vešly do dějin pod názvem „válka o kosti“ – jednalo se o rivalitou dvou paleontologů, kteří neváhali udělat cokoli, aby soupeře v honbě za těmi nejzajímavějšími objevy pošpinili. Paleontologie jako věda se díky tomuto sporu nesmírně rozvinula. Crichton v románu umně kombinuje napínavý příběh s atmosférou Divokého západu a důkladnými rešeršemi ohledně paleontologických reálií. -- „Zábavný historický thriller. Fanoušci Crichtonových napínavých historických románů budou nadšení.“ – Publishers Weekly
Novela s vědeckofantastickými prvky se rozvíjí v USA za Nixonovy éry. Líčí dramatický souboj zpravodajského pracovníka s politickým extrémistou, jenž se s pomocí kriminálních živlů zmocní tajné zbraně hromadného ničení a připravuje civilizační katastrofu v americkém městě.
Znovuzrození dinosaurů pomocí DNA kvůli zábavnímu parku? Ne vždy jdou věci tak, jak mají a člověk by si neměl hrát na boha. Zfilmováno Stevenem Spielbergem.
Jedna z nejslavnějších knih Michaela Crichtona je detailně promyšlenou vizí kosmické nákazy šířící se na Zemi. Popisuje pět dnů největší americké vědecké krize. Tak jak bývá při řešení krizí obvyklé, je chování jejich účastníků směsí předvídavosti a zatmění mysli - krize jsou dobou pro skvělé i naprosto nesmyslné nápady. * Čtyři vědci vybraní pro své vědecké úspěchy jsou v úplném utajení povoláni do laboratoří ukrytých pod nevadskou pouští. A zde, obklopeni nejmodernější technikou a odříznuti od světa, bojují s celosvětovou epidemií působenou neznámým mikroorganizmem, který zabil, kromě dvou, všechny obyvatele jednoho městečka v Arizoně, kam dopadl kontaminovaný satelit, sbírající kosmické vzorky. Krok za krokem odhalují tajemství kmene Andromeda. Avšak jejich protivník unikne ze svého vězení v laboratoři a závod o čas se ještě zrychluje. * Autorovo vypravěčské umění, smysl pro detail a vědecké znalosti vytvářejí reálný svět současného výzkumu, a také nezapomenutelný čtenářský zážitek.
Kongo – tato část Afriky nebyla nikdy důkladně prozkoumána, obchodní cesty zde zanikly už před několika tisíciletími. V osmdesátých letech dvacátého století zde byly nalezeny diamanty. Výpravu, která se za nimi vydala, čekalo v džungli velké překvapení…
Nový román jednoho z nejslavnějších amerických bestselerových autorů (Kmen Andromeda, Jurský park, Koule a mnohé další úspěšné tituly) je opravdu velice nový i ve svém tématu. Zabývá se totiž možným vědeckým vývojem, který směřuje ke splývání tří progresivních oborů: informatiky, genetiky – a především nanotechnologie, zatím jen teoretické vědy, která počítá s tím, že v budoucnu bude lze vytvářet nesmírně malé, jako setina vlasu na průřezu velké stroje, které změní náš svět k nepoznání. Jenže k nepoznání může znamenat jak k lepšímu, tak k horšímu. Kořist je příběh o objevu, který neprovázela vědecká odpovědnost a který se mírně řečeno zvrtl. Hrdina knihy, softwarový odborník Jack Forman, na vlastní kůži zjistí, jaké je stát se kořistí. I když lovcem není žádná šelma s vyceněnými tesáky, ale organizovaný roj nanočásteček. Tím hůř, protože roj se vyvíjí děsivým tempem, generaci od generace se stále víc vymaňuje z lidského područí a hrozí, že se paralelní evolucí vyvine v jiný dominantní rozumný druh, který by se asi s člověkem nerad dělil o nadvládu nad světem...
Svazek obsahuje čtyři vybrané romány od současných úspěšných angloamerických autorů ve zkrácené verzi. V knize jsou tyto díla: Frederick Forsyth : Šumící vánek Harlan Coben : Nadobro ztracený Barbara Taylor Bradfordová: Tři týdny v Paříži Michael Crichton : Kořist
V hlubinách vod na dně Tichého oceánu byla objevena evidentně havarovaná kosmická loď. Odkud se vzala? Je nejméně tři sta let stará, a přesto vypadá neporušeně. Proletěla snad na Zemi z budoucnosti černou dírou? Neskrývá ve svých útrobách nějaké nebezpečí? Neměla její posádka sdělitlidské civilizaci nějaký vzkaz z jiného světa? Odpovědi na tyto otázky hledá skupina zkušených vědců vyslaných v největší tajnosti do podmořské stanice v blízkosti lodi. Jejich pozornost neustále přitahuje záhadná koule, kterou v ní naleznou. Poté, kdy se do ní asi na tři hodiny dostane matematický zázrak Harry, začnou se všude kolem nich dít prapodivné věci. Cosi neznámého s nimi pomocí počítačového kódu začne komunikovat, přibývá napjatých situací, kdy přirozenou zvědavost střídají stavy hluboké úzkosti, hrdinové expedice se stále častěji ocitají na hranici mezi životem a smrtí. Jakou moc v sobě ta koule skrývá? Mají šanci přežít? Příběh plný napětí přináší i řadu typicky crichtonovských otázek o odpovědnosti jednání. Koule je svým způsobem moderním podobenstvím o sisyfovském údělu člověka usilujícího o zachování svého člověčenství.
S mistrovstvím sobě vlastním spojil Crichton v tomto románu napětí s autentickým prostředím letového provozu. Letadlo na lince z Hong Kongu se dostane do fatálních turbulencí a celý vnitřek kabiny je zničen. Přesto se letadlu podaří přistát a následuje vyšetřování vedené za velkého zájmu znepokojené veřejnosti. Současně však probíhá velký obchod mezi výrobcem tohoto typu letadel a Čínou, a tak někteří lidé mají velké obavy z možných závěrů o příčinách nehody…
V Jurském parku vytvořil děsivý nový svět. Nyní v románu Mikro odhaluje Michael Crichton vesmír příliš malý na to, abychom jej viděli, a příliš nebezpečný, než abychom ho mohli ignorovat… Skupina sedmi mimořádně nadaných studentů z Cambridge se nechá zlákat vidinou průkopnické práce pro velkou mikrobiologickou společnost. Vyrážejí do tajné laboratoře ukryté v deštných pralesích na Havaji, tam se však stanou oběťmi technologie radikální a nespoutané síly. Octnou se ve smrtelném nebezpečí nepřátelské divočiny, odkázáni pouze na vlastní vědecké znalosti, důvtip – a pud sebezáchovy… Mikro je poslední počinem zesnulého bestselleristy Michaela Crichtona – zápletku nalezenou v jeho počítači zpracoval do podoby románu neméně zkušený technothrillerista Richard Preston.
Píše se rok 1665 a Port Royal, hlavní město anglické kolonie Jamajky, zažívá nebývalý rozkvět. Vděčí za něj zejména ziskům z privatýrských výprav proti španělským lodím a koloniím. A právě kvůli privatýrům (pozor, neplést s piráty!) je přístav Port Royal jaksi méně spořádaný,než by dle mínění některých úředníků Jeho Veličenstva měl být. Ovšem privatýři v čele se šaramantním kapitánem Hunterem jsou jiného názoru, zvláště když se doslechnou, že u jednoho ostrůvku ve španělských vodách kotví galeona s pokladem… Svižně napsaný dobrodružný příběh z pera bestselleristy Michaela Crichtona (Jurský park, Ztracený svět, Vikingové) – poslední, který dokončil před svou smrtí – vás chytne a už nepustí.
Michael Crichton měl výjimečnou schopnost proniknout do skutečnosti a popsat ji nově a zajímavě. Jeho dramatický průzkum fungování nejstarší a nejprestižnější Bostonské nemocnice je toho dalším důkazem, a televizní seriál Pohotovost natočený na základě této knihy se stal údajně nejpopulárnějším seriálem všech dob.
Mysterium, historická událost i horor – to všechno je Crichtonova verze textu starého více než tisíc let. V roce 922 se Ahmad Ibn Fadlán, vyslanec bagdádského kalifa, vydal s poselstvím ke králi volžsko-kamských Bulharů. Po dlouhém a strastiplném putování se na Volze setkal s mnohými kmeny, is Normany - Varjagy, kteří tam pronikali jako obchodníci a někdy i jako námezdní bojovníci. Jejich kulturu, zvyky a způsob života popsal v poutavé zprávě pro svého kalifa. Brilantní vypravěč Michael Crichton popisuje další osudy nešťastného Araba, který byl unesen skupinou Vikingů daleko na sever a donucen účastnit se jejich boje s přízračnými mlžnými démony, kterým dali Vikingové hrůzný název „pojídači mrtvých“. Nikdo z nich nemůže ona monstra, která se zjevují jen za mlžných nocí, popsat, protože kdo se s nimi setkal, toto setkání nepřežil. Až do té chvíle, kdy Ibn Fadlán spolu se svými severskými únosci stanou tváří v tvář ztělesněnému děsu…
Tento román napsal Michael Crichton ještě jako student medicíny na Harvardově univerzitě. Je to však neuvěřitelně vyzrálá prvotina prozrazující již autorův neobvyklý talent, která získala cenu za nejlepší detektivní román roku. Příběh z autorovi blízkého lékařského prostředí okouzluje dokonalou směsicí napětí, autentických podrobností z lékařské praxe i analýzou tehdejšího amerického zdravotnického systému.
Rick Diehl začíná mít problémy. Manželka mu byla nevěrná a jeho firma BioGen by už konečně potřebovala nějaký velký komerční úspěch. Rick doufá, že by jí k němu mohly dopomoci buňky Franka Burneta, jež BioGen vlastní. Frankovo tělo totiž produkovalo silné protirakovinové chemické látky. Ve chvíli, kdy je BioGenu tzv. Burnetova buněčná linie odcizena, se Rick Diehl snaží buňky i za cenu násilí znovu získat – ať už z těla Franka Burneta, či z těla některého z jeho potomků… Josh Winkler, zaměstnanec BioGenu, nechtěně na svém bratrovi vyzkouší účinky tzv. dozrávacího genu. Zdá se, že gen dokáže člověka po všech stránkách napravit, a Josh začíná uvažovat o tom, že by svůj objev zpeněžil. Brzy se však ukáže, že gen nemá jen pozitivní dopady… Zatímco ve svém předchozím románu Říše strachu se Michael Crichton zabýval globálním oteplováním, v thrilleru Příští si vzal na mušku další téma dneška – věnuje se nejrozmanitějším problémům spojeným s bouřlivým rozvojem genetiky. Důrazně poukazuje na absurditu soudního hodnocení genetických otázek, a to hlavně v oblasti patentového práva, kritizuje způsoby financování vědeckého výzkumu a s mrazivou ironií popisuje to, jak se daného tématu bez skrupulí zmocňují nejrozmanitější masová média.
Michael Crichton se tentokráte vydal na tenký led příběhů o cestování v čase. Profesor historie a jeho tři postgraduální studenti se pomocí kvantové teleportace dostávají do středověku, kde prožívají celou řadu napínavých a dobrodružných příhod.
Techno-thriller mistra tohoto žánru je nejen strhujícím čtením, ale také provokativním komentářem k manipulaci s informacemi v moderním světě. V Los Angeles má být za několik týdnů zahájena Konference o náhlé změně klimatu, kterou pořádá významná ekologická organizace NERF. Akce mácelý svět přesvědčit o krajní naléhavosti globálního problému. Horečné přípravy konference však naruší podivné chování hlavního sponzora NERF George Mortona: tento americký milionář v jakémsi pomatení mysli zpochybní činnost organizace a odmítne ji nadále finančně podporovat. Hned nato po zběsilé jízdě autem havaruje, a ač jeho tělo není nalezeno, vše nasvědčuje tomu, že zemřel. Materiály objevené v Mortonově domě dají do pohybu téměř planetární honičku – hrdinové románu se pokoušejí v Antarktidě, na Šalamounových ostrovech, v arizonské poušti i na jiných, často exotických místech zabránit sérii uměle vyvolaných přírodních katastrof... Michael Crichton v kontroverzním románu Říše strachu už poněkolikáté kombinuje napínavý příběh s fundovaným rozborem ožehavého vědeckého problému, k němuž zaujímá značně vyhraněný postoj. Podle autora jsou klimatické změny, ke kterým v současnosti údajně dochází, pouhým mýtem, jenž má za následek politizaci vědy a potažmo představuje živnou půdu pro totalitární tendence či „ekoterorismus".
Námětem knihy je sexuální obtěžování uvnitř firmy zabývající se počítačovou technikou, nezvykle je postiženým muž, nikoli žena. Zároveň velice pečlivě pomalu odhaluje taje firmy, vnitřní strukturu a konexe.
Nejslavnější Crichtonův detektivní román známý též z filmového zpracování. Během velkolepé oslavy doprovázející otevírání americké pobočky velké japonské firmy je nalezena mrtvá žena. A vyšetřování se od svého počátku stává honbou za přízraky v kouřové cloně průmyslových intrik a nelítostných obchodních bitev, v nichž se zajatci neberou. Román je též odrazem názorů Američanů na tvrdé praktiky japonských obchodních společností té doby, i na jejich vnímání Američanů jako nekulturního národa bez historie.
Román Ztracený svět navazuje s několikaletým časovým odstupem na děj proslulého Jurského parku a líčí další vývoj projektu InGen. Ukazuje se, že ačkoli InGen zkrachoval a investoři, kteří vložili miliardy dolarů do ambiciózního podniku, vklady oplakali, je přece jen všechno trochu jinak.Dokonce i protagonista Jurského parku lan Malcolm se pozdravil ze zranění způsobených tyranosaurem, aby se znovu zapletl do dramatických dobrodružství s naklonovanými dinosaury. Spolu s ním a dalšími vědci prožijete nebezpečná střetnutí se ztraceným světem.
Published:1997
ISBN:80-7176-569-4,
Author's genres genres of all author's books
Publication tags from author's books
We use cookies on this website to personalize ads and analyze traffic.