Čtyři základní díla prvního období literární tvorby Chelčického, jejichž rozbor podává úvodní studie, charakterizuje spor s konkrétními problémy a konkrétními adresáty i dialektický svár uvnitř díla. V jeho průběhu usiluje o vytvoření induktivní metody a rozboru určité reality. Současně bojuje, vycházeje z výsledků starší kazatelské prózy, o umělecké vyjádření. Je souběžné se zápasem o ideové závěry z kritické analýzy společenské skutečnosti. Snaží se o dialektickou jednotu teorie a praxe, upozorňuje na praxi jako měřítko pravdivosti ideologie. Ucelenou filosofickou soustavu tehdy nepodal, pouze ji připravoval
Daleko nejrozsáhlejším spisem Petra Chelčického je jeho Postila. Toto dílo obsahuje téměř 60 homilií, určených pro všechny neděle církevního roku a také pro několik dalších svátků. Bohužel se však nedochovalo v úplnosti a dnes ho známe ve dvou verzích. Starší z nich je obsažena v rukopisu z přelomu 15. a 16. století a obsahuje jenom počátek církevního roku. Mladší verze se nachází ve starých tiscích z let 1522 a 1532. Ačkoli obsahuje všechny homilie, každá z nich byla zkrácena zhruba na polovinu. První svazek edice přináší všechny dochované texty starší verze a vedle nich i tytéž homilie z pozdější verze. K vydání připravil Jaroslav Boubín
Postila Petra Chelčického je jednou z nejznámějších postil českých dějin. Toto dílo obsahuje téměř 60 homilií, určených pro všechny neděle církevního roku a také pro několik dalších svátků. Bohužel se však nedochovalo v úplnosti a dnes ho známe ve dvou verzích. Starší z nich je obsažena v rukopisu z přelomu 15. a 16. století a obsahuje jenom počátek církevního roku. Mladší verze se nachází ve starých tiscích z let 1522 a 1532. Ačkoli obsahuje všechny homilie, každá z nich byla zkrácena zhruba na polovinu. Současná edice přináší obě verze. První svazek vyšel již v roce 2022, druhý nyní celou edici uzavírá. Tyto svazky jsou částí souborného vydání spisů Petra Chelčického. K vydání připravil Jaroslav Boubín
Nejvýznamnější traktát náboženského myslitele husitské doby Petra Chelčického vznikl v polovině 15. století. Název přeneseně odkazuje k evangeliím a scéně rybolovu Kristových učedníků. Chelčický líčí současnou církev jako síť, kterou trhají dvě velké ryby, dva hlavní hříšníci, císař a papež. Protipólem nesmlouvavé kritiky soudobé praxe je ideál dělné společnosti, která je založena na nenásilí a křesťanské rovnosti všech členů. Chelčického myšlenky inspirovaly vznik Jednoty bratrské a dalších evangelických církví; na konci 19. století je nadšeně přijímal L. N. Tolstoj.
V pořadí již třetí svazek kritického vydání spisů Petra Chelčického přináší texty devíti pojednání tohoto významného husitského myslitele, které jsou obsaženy v Olomouckém sborníku z konce 15. století. Nalezneme mezi nimi například apokalypticky laděnou Řeč o šelmě a obrazu jejiem,podávající mimořádně kritický obraz zkázy křesťanství na konci středověku a představující jednu z vrcholných prací Chelčického, Repliku proti Mikuláši Biskupcovi, jeden z nejvíce oceňovaných pramenů k dějinám raného táborství a zároveň Petrův nejdůležitější „autobiografický" text, či Výklad na pašiji sv. Jana, opakovaně odborníky hodnocený jako vůbec „nejhlubší" dílo Chelčického. Kniha obsahuje rovněž obsáhlou doprovodnou studii, dva rejstříky i další náležitosti.
Zabývá se zde skladbou společnosti, některé kapitoly rozvíjí o postavení měšťanstva a duchovenstva. Text podle současné normy z hlediska lexikálního, hláskoslovného a tvaroslovného upravil, výbor sestavil, vysvětlivky, ediční poznámku a doslov napsal Eduard Petrů.