Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování / Zákon o specifických zdravotních službách

Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, nově definuje podmínky pro získání povolení k poskytování zdravotní péče, a to bez ohledu na to, kdo ji poskytuje – stát, kraj, obec, církev nebo soukromý subjekt. Stanovuje povinnosti poskytovatelů vůči úřadům, pacientům i dalším stranám a zavádí nové právní principy, které vycházejí i z evropských úmluv o lidských právech a biomedicíně, například zohledňování dřívějších přání pacientů. Zákon podrobně upravuje práva a povinnosti poskytovatelů i pacientů. Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, nahradil dřívější prováděcí předpisy a zaměřuje se na specializované oblasti, jako je asistovaná reprodukce, sterilizace, změna pohlaví, genetická vyšetření, testování nových metod léčby, posudková péče, pracovně lékařské služby, radioterapie, ochranné léčení a nově i záchytná služba pro osoby s alkoholovou a toxikomanickou závislostí. Tento komentář objasňuje vazby obou zákonů na další právní předpisy, zejména občanský a trestní zákoník, a na evropskou Úmluvu o lidských právech a biomedicíně. Jeho cílem je srozumitelně vysvětlit, jak oba zákony aplikovat v praxi, a to nejen pro právníky, ale i pro zdravotnické pracovníky. Jde o první komentář k zákonu o zdravotních službách a zákonu o specifických zdravotních službách v České republice, který reaguje na rostoucí počet sporů v oblasti zdravotnického práva a na nedostatek komplexních publikací v této oblasti. Proto se jedná o základní publikaci pro oblast zdravotnického práva. Autoři jsou zkušení právníci, převážně z České lékařské komory. Právní stav komentáře je aktuální k 1. červnu 2018.