Autorka ve své knize popisuje tři měsíce, které jako dítě prožila v nemocnici. Po prodělané angíně se u ní rozvinul zánět srdečního svalu a ona se ocitla na oddělení s dalšími dětmi trpícími stejnou nemocí. S mimořádnou citlivostí autorka zachycuje, jak nemocné děti vnímají sestry, lékaře a dokonce i učitelku, aniž by plně chápaly vážnost svého onemocnění. Jedná se o její osobní vzpomínku, kterou nezastírá.