Doby poddanství, plné těžkostí a útlaku, jsou námětem většiny povídek v tomto výboru. Jejich autorem byl vlastenecký kněz, jeden z mála pokrokových duchovních, kteří se podobně jako kdysi kněží po bitvě na Bílé hoře a dnes abbé Boulier ve Francii či kněz Johnson v Anglii, obětovali lidu, jeho štěstí a boji proti tyranii. Pocházel z chudé rodiny a jeho dětství poznamenala vážná nemoc, které podlehl v mládí. Zemřel na chrlící kašel ještě před dovršením třiceti pěti let. Přesto po sobě zanechal rozsáhlé dílo – devadesát povídek, románů, pohádek a pověstí. I přes své kněžské povolání se nebál oslavovat boj husitských vojsk proti katolickým křižákům. Z naší historie ho nejvíce přitahovala právě doba husitská, o níž od útlého věku slyšel vyprávění svého otce a která v něm probudila lásku k historii a psaní. Nedal se odradit ani ostrými kritikami církevních hodnostářů, kterým byl trnem v oku, protože se zastával lidu proti světským i církevním pánům a dokonce velebíval husitské války. Doba po bitvě na Bílé hoře a utrpení sedláků ho, jako nemocného a citlivého člověka, hluboce zasáhly. Ve svých knihách varoval, napomínal a ukazoval na utrpení porobeného národa a bezbranného lidu. Dnes, kdy žijeme v šťastné přítomnosti a s nadějí do budoucna, si tím více vážíme svobody naší lidově demokratické vlasti a jsme mu vděčni za jeho práci, která mezi lidmi varovala před chybami minulosti a povzbuzovala příkladem husitů. S ilustracemi Jiřího Jelínka.