Veselé paničky windsorské

Podle pověsti napsal Shakespeare komedii Veselé paničky windsorské na přání královny Alžběty, která si oblíbila postavu Falstaffa a toužila vidět ho zamilovaného na jevišti. Shakespeare jejímu přání vyhověl i nevyhověl zároveň – Falstaff se nezamiluje do dvou windsorských dam, ale pouze do bohatství jejich manželů. Jeho pokus o získání peněz se nakonec nezdaří a hra končí komickým potrestáním a zesměšněním Falstaffa ve windsorském parku. Veselé paničky windsorské jsou jedinou Shakespearovou komedií, která se odehrává v Anglii, a zároveň jedinou, která zobrazuje život měšťanského prostředí. Hra vyniká bohatstvím jazykového humoru, přičemž každá postava má svůj nezaměnitelný způsob vyjadřování. Velšský kněz Hugo Evans zkresluje angličtinu svým přízvukem a neobvyklými slovními obraty, doktor Cajus, Francouz, mluví s francouzskou výslovností a idiomy, paní Čiperná má osobitý projev a samozřejmě i rytíř Jan Falstaff, jedna z nejvýznamnějších Shakespearových komediálních postav. Toto vydání je součástí edice Souborné dílo Williama Shakespeara v překladu Martina Hilského a obsahuje i svazky Zkrocení zlé ženy, Komedie omylů a Mnoho povyku pro nic.