Text se zabývá vztahem mezi vědou a náboženstvím, konkrétně Darwinovou teorií evoluce a prvním stvoření v knize Genesis. Podrobněji se zaměřuje na tři popisy stvoření v Genesis a jejich souvislost s moderním vědeckým poznáním, a také na postoj katolické církve k evoluci. Argumentuje se, že dnešní výzva nespočívá pouze v dokazování souladu vědy a víry, ale v tom, aby věda mohla být pro věřícího člověka zdrojem inspirace. Židovsko-křesťanská tradice chápe člověka jako aktivního účastníka Božího stvoření, jako jeho obraz. K naplnění této role je nezbytné propojení umění, vědy a víry v lidské osobnosti.