S. Čech ve svých básních s klidem, laskavým smyslem pro humor a lidskou zkušenost vykreslil podobu české vesnice, jaká bývala v první polovině minulého století. Oživil atmosféru večerních a svátečních setkání, které jeho otec pořádal s lidmi z Litně pod starou lipou u zámku. Různí vesničané – sedláci, krejčí, učitelé, vojáci v důchodu, hospodská, putovní obchodníci i houslisté – se střídavě dělí o své životní osudy a zážitky. Jejich vyprávění, spojené do jednoho celku, uzavírá nadšený přípitek mlynáře, který byl vlastencem z rodiny Havlíčků a představoval typ člověka, který se zajímal o politiku a kulturu a snažil se lidi kolem sebe inspirovat.