Román sleduje osudy rodu Děpolticů, pozoruhodné, ale často přehlížené větve přemyslovské dynastie, v letech 1100 až 1200. Děpolt I., syn českého knížete Vladislava I., sice nezískal knížecí stolec, ale vládl rozsáhlému území ve východních Čechách a užíval značného politického vlivu. Vztah s bratrem, knížetem Vladislavem II., byl založen na vzájemné důvěře. Osud Děpolticů se však zásadně změnil s nástupem Přemysla Otakara I., který usiloval o dědičné království výhradně pro sebe a své potomky. Proto se rozhodl posílit moc hlavní linie Přemyslovců a omezit vliv ostatních. Příběh tak vykresluje napínavý boj o moc, království a lásku mezi dvěma významnými rodovými větvemi.