Něco mě švihlo do obličeje, slabá pružná větev, bolelo to. Vrhl jsem se do houštiny skoro neprůchodné. Křoví je špatným prostředím, zle se v něm bojuje, dokonce se z něj i špatně prchá.
Byl jsem ještě pořád v Anglii, žádné tropy a prales, ale párkrát jsem si tak už připadal.
A najednou tu byl!
Proti mně stál silný nepřítel, doslova obr, mnohem silnější a větší než já. Obličej to skoro nemělo, jenom prázdné místo vpředu na hlavě.
Moc jsem ho neprohlížel, neměl jsem čas, v tomto lese hustém jako džungle šlo mi o všechno.