Kniha Ukradené dětství vypráví příběh autorčiny rodiny a těžkých životních změn, které je postihly po roce 1968. Její otec, kvůli svým kritickým názorům na tehdejší režim, přišel o práci a byl pronásledován. Nakonec dostal povolení odcestovat do zahraničí, ale zároveň byl zbaven československého občanství. To znamenalo, že malá Káťa musela s rodiči a bratrem opustit domov a začít nový život na severu, nejprve v Dánsku a následně ve Švédsku. Zpočátku se Káťa potýkala s těžkostmi – trápil ji odchod od babičky a přátel, musela se učit nový jazyk a čelit šikaně ve škole. Postupně se však v nové zemi aklimatizovala, a to i díky letnímu pobytu u švédské rodiny na venkově, kde mohla lépe poznat místní kulturu a zvyky.