Kniha „Továrna na smrt“, kterou v roce 1946 vydali dva přeživší Osvětimi, Ota Kraus a Erich Kulka, okamžitě po svém vydání šokovala veřejnost. Ačkoli se o hrůzách koncentračního tábora Osvětim vědělo již během války, kniha odhalila plný rozsah utrpení a smrti milionů lidí v dosud nepředstavitelné míře. Kniha obsahuje nejen textové svědectví, ale i dokumentární materiál – plány tábora, fotografie zubožených vězňů a děsivé snímky, které nacisté pořídili jako morbidní dokumentaci svých zločinů. Tyto fotografie, naštěstí zachované, slouží jako důkaz o fungování vražedné mašinérie. Kraus a Kulka, političtí vězni z období protektorátu, pracovali v Osvětimi jako zámečníci, což jim zajišťovalo o něco lepší podmínky a možnost pohybu po táboře. Tato výhoda jim umožnila podílet se na sabotážích a pomáhat s pokusy o útěk. Po válce se rozhodli sepsat toto svědectví jako memento hrůz nacistického režimu.