To Arbes nenapsal, Vrchlický nebásnil...

Autor si pro svou knihu zvolil název „To Arbes nenapsal, Vrchlický nebásnil…“, který pochází z tehdy populárního pražského kupletu. Sestavil ji Adolf Branald a zahrnul do ní téměř veškerou Bassovu poezii, s výjimkou Letáků a Rozhlásek, rozdělenou do čtyř částí. První část, „Nejdříve něco z ciziny“, obsahuje překlady písní, především francouzských a německých. Druhá část, „Z českých luhů a hájů“, nabízí výběr popěvků, písní a kupletů. Třetí část, „Večer s Eduardem Bassem“, shromažďuje kabaretní čísla, jak veselá, tak i vážná. Kniha končí čtvrtou částí, „Kniha lyriky“, kterou autor plánoval, ale nikdy nedokončil. Bass se od objevení Červené sedmy téměř třicet let věnoval skládání chansonů, kabaretních popěvků a aktovek. Kabaretu se naučil, rozuměl mu a díky němu se stal uznávaným uměním. Uměl psát jak lyrické, tak i satirické verše. Kuplet pozvedl na neobyčejnou úroveň – přestal být pouhou komickou vsuvkou a stal se politickou kritikou, která karikuje problémy a nedostatky tehdejší společnosti. Jeho satirické verše a popěvky byly důležitou přípravou pro pozdější čtyřstránkové letáky a především pro rozhlášky.