Román vzniklý v atmosféře poválečného zklamání, v němž se básník staví proti válce a jejímu zbytečnému ničení oslavou plnohodnotného prožívání lásky. Šrámek v něm, jak naznačuje i název, vnímá podstatu lidské existence a její radost v tělesnosti a smyslech – v schopnosti přijímat život ve všech jeho podobách, od těch nejkrásnějších po ty nejjednodušší. Již v raných dílech otevřeně zobrazoval lásku v její přirozené, sexuální podobě, zbavené falešné morálky a společenských konvencí.