Najednou byly zde! Odevšad padaly kosti a vypadalo to na lidské kosti! Kenneth nevěděl, jak se zachovat, vlastně ho napadlo jenom jediné – prchnout. Utíkal, co mu nohy stačily, aby se odtud dostal, z toho místa hrůzy a smrti. I když utíkal, doslova se hnal pryč, kosti, včetně lebek, na něj dopadaly stále, pronásledovaly ho celou cestu. Boleloto. Trvalo celou věčnost, než jim unikl…