Spisovatel, jehož tvorba a vypravěčské umění silně rezonují s tragédií šoa, v tomto rozhovoru bilancuje svůj život. V rozhovoru, který probíhal od května do července 2010, v době jeho vážné nemoci, se dotýká nejen vzpomínek na lágry a významu židovství v současném světě, ale také vzpomíná na své přátele Otu Pavla, Ludvíka Aškenázyho a pilota Josefa Plačka. Mluví o své zkušenosti s výukou kreativního psaní na americké univerzitě ve Washingtonu, o svých láskách a o roli erotiky v lidském životě. Arnošt Lustig, český Žid, v tomto rozhovoru odhaluje, že se cítí být především spisovatelem.