Struny ve větru / Tvůj hlas / Domov

Josef Hora (1891–1945) byl významný básník meziválečné doby, který se věnoval i překladatelství, žurnalistice a kritice. Básnictví však vždy zůstalo jeho nejdůležitějším prostředkem vyjádření. Jeho tvorbu hluboce ovlivňovaly události jeho doby a touha po změně, která se často mísila s pocitem zklamání. V Horových básních hraje zásadní roli čas a jeho plynutí, které se v nich projevuje téměř slyšitelně, a také ticho, které místy nabývá hmatatelné podoby. Inspirací pro něj bylo cestování – navštívil Itálii, Sovětský svaz, Německo, Francii, Estonsko, Maďarsko a Jugoslávii. Tato kniha obsahuje jak optimistické, tak melancholické verše, které silně rezonovaly s jeho současníky a ovlivnily i další generace básníků, například Františka Halase, Jaroslava Seiferta nebo Františka Hrubína. Horova poezie si zachovává svou aktuálnost a některé jeho básně byly dokonce zhudebněny (Vladimír Merta: Struny ve větru).