Srdce, ve kterém bydlím

Každý z nás má dvě vlasti. Jednou je místo, kde žijeme – náš dům, pokoj, okolí. Druhou je vnitřní svět, naše srdce. Někteří lidé věnují veškerou péči jen té první, usilovně ji zdobí a vylepšují. V zaneprázdnění tímto mohou přehlédnout hlas té druhé, která dává prvnímu domovu skutečný význam. Děti se usazují v obou, ale pro ně je srdce tím nejdůležitějším a zároveň nejvzrušujícím místem. I někteří dospělí cítí, že právě v tomto vnitřním domově, plném radosti a naděje, spočívá největší životní úspěch. Právě tento domov nás chrání před nenávistí, lhostejností a krutostí. A právě do něj nás zve poslední kniha Eduarda Petišky, dokončená těsně před jeho odchodem. Zve nás zpět do dětství. Zve nás domů, do srdce.