Mezilidské vztahy se někdy zvrhnou v podivné a děsivé podoby, které mohou mít dopad i mimo úzký kruh postižených. I když bylo o vztazích mezi rodiči a dětmi napsáno mnoho, tento román přináší nový pohled. Hlavní hrdina, Aleš Hillig, má k matce i ona k němu vztah hluboce narušený. Tato patologie je úzce spjata s nevědomím, s oblastí, kde si často ani neuvědomujeme svou závislost a způsob, jakým funguje. V rodině Hilligových dominují ženy – Aleš je nejprve vychováván babičkou, kterou později nahradí její dcera. Otec, zakladatel rodu, je v této dynamice spíše okrajovou postavou a nakonec rodinu opustí, neschopen se s touto situací vyrovnat. Tento psychologický román, který sleduje vývoj hlavní postavy, zároveň vypovídá o lidech určité doby a o všední realitě socialistického života. Čtenář se v něm opakovaně setkává s poznáním: ano, takoví jsme byli. A to už od dětství, od prvních pokusů o pochopení sexuality z rodičovských příruček, přes dětské hry s nahotou, první setkání s pornografií až po první erekce a s nimi spojené rozpaky. Tyto zážitky však v dospělosti často vedou k běžným, ale ne vždy šťastným situacím, jako jsou manželství a rozvody. Ani smrt dominantní matky Aleše nezbaví vlivu nevědomých procesů. Pochopení vlastní identity je klíčové pro vztahy s druhými. Aleš Hillig, rozpolcený a neustále trpící, nakonec způsobí tragickou událost.