Sbírka šesti článků, které Sabina psal v letech 1849 a 1870–72 pro noviny a dělnické kalendáře. Už z názvů – Životní otázky, Bída lidská, Pokusy základních oprav společenských, Sociální studie, Opravy vně i vnitru a Rozjímání po práci – je patrné, že myšlenky tohoto radikálního demokrata směřovaly k reformám. Sabina sice sledoval současné socialistické myšlenky ve světě, ale neshodoval se s revolučními socialisty. Obával se zrušení soukromého vlastnictví a věřil, že k socialismu lze dojít postupným vzděláváním a osvětou lidu. Přikláněl se k cílům utopistů před Marxem, k mravnímu pokroku, i když jeho vlastní chování, jako policejního konfidenta, nebylo vždy bezúhonné. V předmluvě autor popisuje Sabinovu životní cestu, jeho zapojení do událostí roku 1848, jeho vztah k Palackému a Bakuninovi, a také k českému dělnickému hnutí. Na základě Sabinových článků sleduje zejména jeho dosud ne zcela jasné chápání socialismu. Autor se snaží omluvit Sabinův „prohřešek“, za který byl označen za „zrádce národa“, s odkazem na jeho nejisté postavení nezávislého novináře a jeho slabší povahu.