Sníh na zápraží

Tři sbírky básní (druhá a třetí jsou prvně publikovány) pocházejí z let 1945-1955 a ztělesňují většinu z autorova zralého díla. Duch a smysly tu svými vzájemnými dotyky plodí jiskřivé obrazy, v nichž smyslové předměty získávají nově na ně přenesený význam a abstrakce a nehmatné pocity se zhmotňují v nejprostší nám známévěci a bytosti. Ve druhé a ve třetí sbírce ustupuje složitost verše jednoduššímu, prostšímu výrazu. Reynkova poezie je prosycena biblickou motivikou, jež však dokonale souznívá s básníkovou zapuštěností do přírodního dění - příroda je mu chrámem a chrám přírodou.