Smrť sa volá Engelchen

Román sugestivně vypráví o osudech partyzánského oddílu v Beskydech a zároveň o tragickém zániku kopaničářské vesnice Ploština během druhé světové války. Příběh je vyprávěn skrze vzpomínky zraněného partyzána, který se s tíží svědomí vyrovnává s tím, že poslední bitva měla fatální následky pro lidi, kteří je ukrývali. Kromě vnitřních konfliktů partyzánů se kniha zamýšlí nad otázkou, zda jsou cíle ospravedlnitelné použitými prostředky. Autor čerpá z vlastních zkušeností a snaží se věrně zachytit realitu partyzánského boje na moravsko-slovenském pomezí. Kniha je zároveň pietním připomíněním bezejmenných obětí, které partyzánům pomáhaly a často zaplatily životem za svou pomoc.