Báseň kombinuje lyriku a epiku, přičemž autor čerpá z elegie i hrdinského zpěvu. Smutný tón díla pramení z rozčarování po revoluci. Autor v ní vyjadřuje zklamání a rezignaci představitelů slovenského národního obrození po revolučních událostech. V postavě Jánošíka vidí spontánní vzpouru proti kruté nespravedlnosti.