Smolné krůpěje

Tato drobná kniha veršů oslavuje probouzející se jaro a vzpomínky na Květen 1945. Básník v ní zdraví stromy – smrky, jabloně, lípy, sosny – a přírodu v pražských ulicích i na březích Vltavy, kde rybáři po zimě opravují své lodě. Vzpomíná na Karla Machu a s láskou myslí na svou vlast i daleko od domova. Jeho láska k přírodě je hluboce spjata s láskou k vlasti, pro kterou je připraven obětovat vše. Název sbírky dává báseň o pohraničnících, v níž se vyjadřuje silné vlastenecké cítění slovy: "Tam, kde se vryla střela cizí, / slza se vráskou rozleje. / Vždyť já dám rád tu trochu mízy. / A to, že pláču, dobré je". První vydání.