I po letech v Lazarovi Vanessa stále probouzela touhu. Ale kromě chtíče k ní nyní cítil i silnou nenávist. Ztělesňovala vše, co nesnášel – rozmazlenou dědičku, zvyklou na luxus. On sám, ač nyní bohatý, dokonce bohatší než celá bostonská smetánka, do níž Vanessa patřila, se cítil jako outsider, stále jen „ten sprostý kluk“, kterého kdysi její otec vyhodil z domu kvůli jednomu pohledu na jeho dceru.