Kniha vypráví příběh dvou bratranců z Rybitví, Františka Veverky, rozvážného zemědělce, a Václava, zručného kováře. Tito dva prostí muži se zasloužili o to, že se starý, z Persie přenesený pluh „percák“ proměnil v dokonalé zemědělské nářadí. Jejich práce byla náročná a vyžadovala obrovské úsilí. Žili v těžké době roboty a politického útlaku, kdy poddanému Čechovi bylo téměř nemožné prosadit se jako vynálezci. Sláva je nezajímala, potěšením jim bylo, když jejich „veverče“ – jak rolníci novému pluhu říkali – usnadnilo práci na poli. Vynález nakonec proslavil Němec Kainz, správce panského hospodářství, který pluh mírně upravil a přisvojil si jeho autorství. V knize se objevuje i básník J.J. Langer, pocházející z nedaleké Bohdanče a přítel obou vynálezců.