Šestá cesta

Šestá cesta vypráví o havranech, liliích a o cestě mnohem cennější. Země není v prostoru zavěšená ani vznášející se, prostě existuje. Obklopuje ji chladný, prázdný kosmos. V této temnotě pluje naše modrá planeta, zářící slunečními paprsky, a z jejích palub se spouštějí girlandy orchidejí, kolem nichž poletují motýli a kolibříci. Tato loď je plná života. Náš příběh se odehrává ve světě pohádek, je kouzelný a představuje nejúžasnější epickou báseň, jakou lze stvořit. A přesto je založen na skutečných událostech. Na Zemi se nám dostane možnosti potkat Boha, který se věčně skrývá. Někdy ho jen tušíme, jindy vidíme stopy jeho tvorby. V jednom svém díle se však už Bůh nemůže skrýt: v bytosti, která je vrcholem stvoření, z hlíny utvořené Božími rukama a naplněné životodárným duchem. Hlavní myšlenka je jednoduchá: svatý Augustin hovoří o dvou knihách, ve kterých můžeme poznat Boha. První je Písmo svaté, druhou je příroda. Nejkrásnější kapitolou knihy přírody je člověk. Pro muže je ženou korunou stvoření, nejkrásnější bytostí vesmíru, v níž se Boží obraz zračí mnohem jasněji než ve stvořené přírodě.