V krajině, kterou si autor pamatuje z dětství, mezi železničním a Karlovým mostem, v místě, které se zázračně zachovalo před válkou i modernizací, stojí na Jiráskově nábřeží dům, kde s rodiči žije mladý Branald. Přímo naproti bydlí autor Starých pověstí českých a nedaleko na lavičce často sedává postava Vaška z Prodané nevěsty. V Národním divadle diváci nadšeně tleskají Mošnovi a Hübnerové a o Velikonocích se v kavárně Slávie scházejí herci z putovních společností, kteří sní o vystoupení v protějším Národním divadle. Žofín je místem setkávání pražské smetánky, zatímco Střelecký ostrov celoročně plní život sportující mládež. Sem stále míří poutě z celé země i ze Svatojan, které vrcholí velkolepými ohňostroji. Stále žije staré Podskalí s jeho osobitými obyvateli, na Smíchově stojí Aréna, kde Branaldova maminka hraje, a pod nimi proudí Vltava, která s sebou unáší vzpomínky na bezstarostné mládí.