Manželství Lva Tolstého a Sofie Bersové trvalo téměř padesát let a přineslo třináct dětí, z nichž pět zemřelo v dětství. Tolstoj se oženil ve věku čtyřiatřiceti let, zatímco Sofie bylo pouhých sedmnáct. Sofie věnovala celý život tomu, aby byla manželovi oporou a vytvářela mu útulný domov. Starala se o jeho dílo – přepisovala rukopisy, prováděla korektury, jednala s nakladateli a s cenzurou. Vedle toho organizovala rozsáhlou sbírku pro oběti hladomoru, spravovala domácnost a pečovala o děti. Když Tolstoj dosáhl slávy, Sofie reprezentovala rodinu a často zastupovala manžela i ve společnosti. Jejich manželství nebylo bez problémů. Tolstoj s věkem měnil své názory, což někdy vedlo ke konfliktům s rodinou a Sofie občas propadala hysterii. Po celá léta si manželé psali dopisy, často i dvakrát denně, v nichž sdíleli své myšlenky, umělecké a filosofické úvahy, touhu po dokonalosti a starostlivost o rodinu. Jejich dopisy jsou cenným svědectvím o životě zasvěceném druhým. Jsou rozděleny do pěti období: Manželské štěstí (1862-1870), Rodinný život (1871-1880), Krizová léta (1881-1890), Léta hladu a trýzně (1891-1900) a Útěk (1901-1910).