Rybí šupiny je Reynkovým prvním souborem výhradně psaným formou básní v próze. Po této knize (následované Hadem na sněhu z roku 1924) se Reynek k této formě již nevrátil a v třicátých letech se opět zaměřil na tradiční verš, jak charakterizoval M. Červenka jako „prostinkou podobu verše“. V době svého vzniku se Rybí šupiny, spolu s díly J. Durycha a J. Chaloupky, řadila k expresionistickému proudu v české poezii. Zároveň představuje osobitě prožitý a intenzivní křesťanský zážitek, jehož umělecké ztvárnění je pro českou literaturu mimořádně významné. Kniha vychází v česko-francouzském dvojjazyčném vydání, jde o čtvrté vydání a první ve francouzském překladu.