Matěj Lukšů (1868–1931) byl blízkým přítelem básníka Otokara Březiny (1868–1929) po celý život, od studentských let až do Březinovy smrti. Jejich přátelství se postupně prohlubovalo a Lukšů se stal Březinovi nejen společníkem, ale i důvěrníkem, poradcem a nakonec, společně s Emanuelem Chalupným, i vykonavatelem jeho závěti a dědicem. Tato kniha vychází z dosud nezveřejněných deníků Matěje Lukšů, které si po dobu několika desetiletí pečlivě vedl. Zahrnují osobní záznamy, pracovní poznámky, návrhy dopisů, překlady z němčiny a francouzštiny a přípravy na výuku či výpisky z odborných publikací. Nejcennější jsou však záznamy o setkáních s Otokarem Březinou, které výstižně dokládají jedinečnost jejich vztahu. K deníkům jsou připojeny odborné komentáře editorů a bohatý fotografický materiál.