Hitlerova akce proti Československu v roce 1938 představuje první moderní příklad psychologického válčení. Autor zdůrazňuje, že při jakémkoli ozbrojeném konfliktu je nezbytné brát v úvahu psychologický stav všech zúčastněných – velení, vojáků i civilistů, a to na obou stranách. Tato snaha o ovlivnění psychiky byla tehdy označována jako „působení na bojovou morálku“.