Vznik Československa byl výsledkem společenských změn a politických posunů, které přinesla 1. světová válka. Důležitou roli hrál vývoj „české otázky“ v rámci evropské politiky, která byla ovlivněna rozložením sil na konci 19. století – především vznikem Trojspolku a Trojdohody. Koloniální soupeření velmocí a lokální konflikty vytvářely napětí, které vyústilo ve válku.
Průběh války, strategie a situace na frontách ovlivňovaly i českou společnost a její politické proudy. Vedle realistů, kteří se soustředili na zachování Rakouska-Uherska, se objevili politici s vizí samostatného československého státu. Klíčovou roli v tomto procesu sehrála zahraniční akce Tomáše Masaryka a první odbojové hnutí.
Česká otázka se stala součástí velmocenských plánů na poválečné uspořádání světa a významnou roli v ní sehrály československé legie. Válka přinesla celospolečenskou krizi, ale zároveň i vznik Československé republiky. Zásadní byly Pařížské mírové konference a stanovení podmínek versailleské mírové smlouvy.