Tento pátý svazek shromažďuje čtyři básnické sbírky Karla Šiktance z let 1978 až 1989. V textech, vzniklých v době normalizace, se autor věnuje především zobrazení světa poznamenaného úpadkem a ztrátou lidské hodnoty. Jeho poezie využívá silných, často drsných obrazů, které připomínají pomíjivost života a smrt. Šiktanc je osobitý básník s nezaměnitelným stylem a bohatým jazykem, jehož verše vynikají zvukovou krásou, hrou s hláskami a výrazným rytmem.