Eduard Petiška v knize Příběhy starého Izraele podává ve čtrnácti kapitolách starozákonní pohled na dějiny izraelského národa. Začíná stvořením světa bohem Jahvem a sleduje osudy Izraelitů od jejich vyvedení z Egypta, přes stavbu Jeruzaléma až po babylonské zajetí. Čtenář se dozví o prvním zločinu, kdy Kain zabil svého bratra Ábela a byl za to označen znamením, o celosvětové potopě a Noemově arše, o snaze postavit Babylonskou věž a následném zmatení jazyků. Kniha vypráví o Abrahámově věrnosti, Josefovi prodaném do Egypta, zkáze Sodomy a Gomory, vyvedení Izraelitů z Egypta a silákovi Samsonovi. Představuje krále Saula a Šalamouna, proroky Jonáše, Jeremiáše a Daniela, přičemž Daniel předpověděl osvobození Izraelců z Babylonu.
Nejdůležitější postavou knihy je Mojžíš, který na příkaz Jahveho vyvedl Izraelity z Egypta poté, co na Egypt dopadlo deset ran. Na hoře Sinaj obdržel od Jahveho desatero přikázání. Přestože Izraelité chtěli během cesty do zaslíbené země několikrát zpět do Egypta, Mojžíš do ní sám nedošel. Za trest za jejich neposlušnost museli Izraelité hledat zaslíbenou zemi čtyřicet let. Kniha končí návratem Izraelitů z babylonského zajetí do své vlasti. Kniha je doplněna ilustracemi Gustava Doré.