Lucio, mladý autor a překladatel Kleistových děl, prožívá hlubokou, neurčitou melancholii a pocit bezcílnosti, až uvažuje o ukončení života. Na Capri potkává Beate, německou ženu vdanou za nacistu, která v sobě skrývá protichůdné povahy. Lucio k její chladné stránce cítí platonickou náklonnost, zatímco její smyslné podobě podlehne. Tento vztah, neustále se pohybující na hranici reality a snu, lásky a smrti, Lucio podrobně popisuje, zkoumá a snaží se pochopit až do tragického konce. Důležitým pozadím příběhu je rok 1934, doba fašistické Itálie a německé noci dlouhých nožů. Román, komorní a psychologicky propracovaný, obsahuje psychoanalytické úvahy, odkazy na literaturu a absurdní situace, které čtenáře vtahují do děje a činí z něj zaujatého pozorovatele či nečekaného účastníka.