Překladatelka haiku

Jana, Pražanka, je nucena opustit Československo s manželem a dvěma dětmi kvůli komunistickému režimu a začít nový život v Americe. Autorka Monika Zgustová v tomto románu s citem a literární zručností zpracovává těžká témata rodiny a emigrace zasazená do kontextu dvacátého století. Vyprávění je jemné a nostalgické, s čistým a srozumitelným jazykem. Čtenář je pozván k pomalému odhalování Janina života, jako by sdílel šálek jasmínového čaje a poslouchal její vzpomínky. Kniha se dotýká osobních tragédií a zkoumá složitost rodinných vztahů, kde příroda, jakoby s ironií, spojuje lidi, kteří si navzájem působí bolest. V rodinném kruhu, kde se snoubí blízkost s neřešitelnými konflikty, se obzvláště zrcadlí vztah mezi matkou a dcerou – soupeření, překážky a boj o otcovu náklonnost. Osud, který je pro ně těžký, ale nevyhnutelný.