V turbulentních letech po vzniku Československa, v době rozhodování o dalším vývoji socialistického hnutí, se Hora postavil na levicové, marxistické pozice v rámci sociální demokracie a následně vstoupil do nově vzniklé Komunistické strany Československa. Toto zásadní rozhodnutí v něm probudilo tvůrčí energii a umělecký talent. Jeho poezie získala silný ideový impuls a oporu v aktuální společenské situaci. Přijala novou, bojovnou roli, rozvíjela se s velkými společenskými úkoly a získávala stále širší ohlas. Jeho nové básně, které se hlásily k dělnické třídě a revolučnímu ideálu, představují sbírky Pracující den, Srdce a vřava světa a Bouřlivé jaro – vrchol jeho tvorby. Spolu s pozdější knihou Mít křídla, v níž nejvýrazněji vyjádřil víru v proměňující sílu lidské práce, tvoří tyto sbírky základ tohoto svazku. Svazek má charakterizovat básníka, který sice později opustil původní politické základy a smířil se s dřívějšími oponenty, stal se tak básníkem smíru, ale zároveň zůstal významným představitelem rozkvětu české poezie ve 20. letech.