V Hiraxově sbírce je tentokrát méně veršů a více ilustrací od Sofie, Hiraxovy „sestry“, která opět s radostí pracovala s pastelem. Básně se věnují štěstí, smutku, radosti, pokoře i bolesti, které pramení z lidských vztahů – mezi muži a ženami, mezi lidmi navzájem, mezi člověkem a přírodou, a mezi člověkem a Bohem.