Poslední básně

Tato sbírka obsahuje básně, které F.Š. záměrně nezahrnul do svých dřívějších publikací, protože si nebyl jist jejich uměleckou hodnotou, a také ty, které zůstaly v jeho pozůstalosti. První část, nazvaná „Píseň svobody“, dokládá Šrámkovu neochvějnou oddanost boji za národní svobodu. I ve stáří a nemoci, poznamenaném bouřlivou dobou, vnímal v politickém dění historický střet s fašismem a s nadějí se obracel k Rudé armádě a jejímu vůdci. S radostí vítal novou etapu v životě našeho národa. Druhá část, „Kdesi za Piavou“, odhaluje Šrámkovy bolestné vzpomínky na první světovou válku. Z veršů tohoto cyklu k nám promlouvá autor známý z „Žasnoucího vojáka“ a dalších básní z krvavé jižní fronty, které s výmluvností popisují hrůzy války a zároveň vyjadřují víru ve smíření lidí, mezi nimiž byly zničeny mosty a vykopány zákopy. Oddíl „Pozdravy“ ukazuje Šrámkův citlivý vztah k významným českým umělcům a zároveň jeho mistrovství v básnickém portrétování. Poslední část sbírky, „Poslední strofa“, shromažďuje verše zestárlého a umírajícího básníka, který si i v posledních chvílích zachoval lásku k životu a schopnost ho oslavovat. Uspořádali: Miloslava Hrdličková-Šrámková a František Buriánek.