Kniha nabízí originální pohled na legendu o kněžně Libuši a Přemyslu Oráčovi. Autor se nesnaží o historickou či mytologickou věrnost, ale s citem a uměním vykresluje temný a tajemný svět dávných Slovanů, plný pohanských bohů, lesních bytostí, dřevěných hradů a posvátných míst v přírodě. V tomto prostředí se odehrává příběh Libuše, neobyčejné a odvážné dívky, která i přes svůj mladý věk a pochybnosti nachází v sobě sílu k boji, ale i k přijetí a odevzdání. Libušina věštba o Praze a samotné zakončení knihy působí jako jednoduchá, ale hluboká metafora o vztahu muže a ženy.