Gellnerovo buřičství se realizuje v poezii, ze které lze vycítit velikou zlobu nad dobovou morálkou, maloměšťáctvím. Vytržením z marasmu je alkohol a láska prodejných žen. Ale i to je pomíjivé, nuda je všudypřítomná a rezignovaný básník nevidí východisko ani v činorodém životě