Román, známý také jako Plovoucí město, je silně inspirován životem autora a vypráví se z pohledu první osoby. Proto je obtížné rozlišit, co je v příběhu skutečná autorova zkušenost a co je fikce. Je zřejmé, že Jules Verne k lodím cítil velkou náklonnost, ačkoli popisuje i různé problémy a nehody, které vyplývají z náročnosti stavby tak rozsáhlé plavidlo (s výtlakem 18 915 tun, délkou 210 metrů, šířkou 25 metrů a kapacitou pro 2996 cestujících). Verne v této lodi viděl triumf lidské vynalézavosti a pro její velikost a vybavení ji nazval plujícím městem.
Příběh se odehrává v Norsku, konkrétně v kraji Telemark na pobřeží průlivu Skagerrak, mezi Jutským a Skandinávským poloostrovem. Zde vede vdova Hansenová hostinec, které pomáhají dcera Hulda a syn Joël, pracující jako horský průvodce. Hulda s netrpělivostí očekává návrat svého snoubence, rybáře Oleho Kampa, který pluje na lodi Viking. Klidnou atmosféru naruší příchod záhadného hosta, pana Sandgoista, který má s vdovou Hansenovou společné tajemství. Současně se připravuje svatba Huldy a Oleho, neboť se blíží očekávaný návrat Vikinga. Dny však plynou a loď stále nikde...