Plané milování

Sbírka obsahuje devět povídek, které pocházejí ze dvou autorčiných starších sbírek z let 1908 až 1917. Příběhy se zaměřují na životy a osudy žen a zároveň nabízejí pohled na dobu, ve které se odehrávají, a kriticky hodnotí tehdejší společnost. Autorka v nich zdůrazňuje, že povrchní náklonnost nenahradí skutečnou, hlubokou lásku, kterou považuje za základ fungující společnosti. Podle Majerové jsou příčinou mnoha omylů v lásce kořeny v minulosti, kdy měšťanské ženy, žijící v blahobytu bez smysluplné práce, trpěly nudou a hledaly naplnění v umělých vášních namísto pravé lásky.