Soubor básní „Pan poslanec“ vznikl během balkánských válek, krátce po Dykově brožuře „Balkán a my“, k níž slouží jako poetické doplnění. Dyk otiskl těchto „večerních písní starého parlamentárníka“ sedmdesát sedm (původní výtisk chybně uvádí sedmdesát devět) včetně epilogu v časopisu „Zrcadlo“. Prvních deset čísel byla napsána jako parodie na „Písně večerní“, ale s postupem času se charakter a zaměření básní proměnilo. Původní denní polemika ustoupila do pozadí, vtip se stal trpkým a téma se zvážnělo. Básně se tak vyvinuly z popisu starého parlamentáře v hluboký projev politické a národní bolesti nad osudovými problémy. Při přípravě knihy autor odstranil všechny básně, které byly příliš svázány s aktuálními událostmi. Bibliofilie, Sáňka 193. Některé výtisky byly vázány v kůži.